Doprovodný program

Doprovodný program

 

Samotná expozice je obohacena o doprovodný program, který zahrnuje cyklus odborných přednášek tematicky spjatých se zaměřením výstavy.

 

Plánované odborné přednášky

Doprovodné přednášky jsou určeny pro veřejnost, kapacita přednáškového sálu je 50 míst. Přednášky jsou zdarma.

 

21.11.2016 - Jak se loví Higgsovy bosony

  • přednášející: Mgr. Daniel Scheirich Ph.D. (Ústav částicové a jaderné fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova)
  • místo: Pavilon výstavy Accelerating Science (B4), Výstaviště České Budějovice
  • čas: od 17:00 do 19:00
  • Higgsův boson je poslední objevená elementární částice, která dovršuje tzv. Standardní model elementárních částic a interakcí. Ten popisuje dynamiku a interakce subatomárních elementárních částic, ze kterých se skládá veškerá známá hmota ve vesmíru. Jedná se o fyzikální teorii mikrosvěta zformulovanou již v 60tých letech 20. století, jejíž předpovědi od té doby úspěšně odolávají přísnému testování v experimentech na stále výkonnějších urychlovačích částic. Higgsův boson, jehož existenci Standardní model předpovídá, hraje ve Standardním modelu důležitou roli související se zavedením hmoty částic. Na svůj objev si Higgsův boson musel počkat až do roku 2012, kdy ho ve srážkách na urychlovači LHC pozorovaly nezávisle experimenty ATLAS a CMS. V této přednášce si ve zjednodušené formě přiblížíme cestu vedoucí k tomuto významnému objevu.

 

28.11.2016 - Fyzika atomu v historickém kontextu

  • přednášející: doc. RNDr. Josef Blažek, CSc. (Katedra aplikované fyziky a techniky, Pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích)
  • místo: Pavilon výstavy Accelerating Science (B4), Výstaviště České Budějovice /catalog/detskoe-postelnoe-bele/
  • čas: od 17:00 do 19:00
  • Přednáška shrnuje, jak se vyvíjel koncept atomů od starověku po dnešek. Seznámíme se s „atomisty“ a „antiatomisty“ v antickém Řecku, přeskočíme středověk a podíváme se, jak původní hypotéza atomismu začala znovu ožívat se vznikem moderní vědy v 17. a 18. století. V 19. století byla atomární koncepce usilovně obhajována či naopak odmítána nejen na půdě fyziky, ale i chemie, aby se definitivně prosadila až na počátku 20. století. Již na sklonku 19. století se ukazovalo, že atomy by v rozporu s původními představami měly mít i vnitřní strukturu. Přitom se tuto strukturu přes usilovné pokusy nepodařilo uspokojivě popsat v rámci klasické fyziky. To nakonec vedlo ke vzniku kvantové mechaniky a s ní spojené radikální změně paradigmatu ve fyzice, s níž se vyrovnáváme dodnes. Další vývoj ve 20. století završil přechod od atomů nedělitelných a neviditelných k atomům dělitelným a viditelným. Na závěr přednášky bude stručně zmíněna současná představa o fundamentální struktuře hmoty, jak je popsána v rámci tzv. Standardního modelu, a co může být skryto za jeho hranicemi.

 
1.12.2016 - Výzkumy CERN jako základ pro hlubší poznání vzniku a vývoje vesmíru
  • přednášející: prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze)
  • místo: kinosál Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích
  • čas: od 19:00 od 21:00
  • Svět malých a velkých rozměrů má mnoho společného a v posledním desetiletí se v mnoha oblastech fyzika elementárních částic prolíná s kosmologií. Nejtajuplnější částicovou laboratoří světa je samotný Velký třesk a naopak – podmínky v jeho průběhu je možné simulovat jen na největších urychlovačích, kde si mikrosvět a makrosvět podávají pomyslnou ruku.

 

6.12.2016 - Science Café - Vznik vesmíru z pohledu částicové fyziky

  • přednášející: Ing. Michal Malinský, Ph.D. (Ústav částicové a jaderné fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova)
  • místo: Pavilon výstavy Accelerating Science (B4), Výstaviště České Budějovice
  • čas: od 17:00 do 19:00
  • Jak vypadal vesmír v první pikosekundě po velkém třesku? Co se dělo předtím a potom? Proč je vodík nejběžnějším prvkem a proč se jádra těžší než 7Li musela zrodit ve hvězdách? Proč ve viditelném vesmíru dominuje hmota nad antihmotou? Proč by měla existovat temná hmota a co o ní víme? Co nového nám o horkém počátku řekl urychlovač LHC?

 

8.12.2016 - Proexportní seminář Doing business with Switzerland

Vážení zájemci, tento seminář je bohužel z technických důvodů ze strany HST Obchodní komory Švýcarsko - Česká republika a MPO zrušen. Děkujeme za pochopení.

 

 
13.12.2016 - Jak se sledují blízkozemní planetky?
  • přednášející: Ing. Miloš Tichý
  • místo: Pavilon výstavy Accelerating Science (B4), Výstaviště České Budějovice
  • čas: od 17:00 do 19:00
  • Katastrofických filmů, zabývající se srážkou Země s planetkami, je poměrně dlouhá řada. Přednáška se Vám pokusí sdělit, co to jsou blízkozemní planetky a co se s nimi vlastně "dělá", a zároveň objasnit, co ze zmíněných filmů je sci-fi a co realita. Pokusí se též poodhalit tajemství blízkozemních planetek, kolik jakých je, zda a jak jsou nebezpečné, a zároveň představit proces sledování planetek, které nás mohou ohrozit. Dozvíte se též, jak se pracuje v rámci Projektu KLENOT na Observatoři Kleť.

 
16.12.2016 - Termojaderná fúze - nejspolehlivější obnovitelný zdroj energie
  • přednášející: Ing. Milan Řípa, CSc. (Ústav fyziky plazmatu, Akademie věd ČR)
  • místo: Pavilon výstavy Accelerating Science (B4), Výstaviště České Budějovice
  • čas: od 17:00 do 19:00
  • Termojaderná fúze pohání všechny živé hvězdy ve Vesmíru, včetně našeho Slunce. 60 let výzkumů jak řízenou fúzi využít pro výrobu třebas elektřiny v současné době vrcholí mezinárodním experimentálním termojaderným reaktorem ITER na jihu Francie, který se sedm let staví v lokalitě Cadarache. Tokamak ITER poprvé dosáhne většího fúzního výkonu než je jeho příkon ohřívající palivo. Na přednášce uvidíte unikátní stavebnici tokamaku, která srozumitelně objasní princip termojaderného zařízení – tokamaku. Jaké jsou přednosti termojaderné energie, jaký je stav budování tokamaku ITER a kdy bude termojaderná elektřina – to se dozvíte na přednášce.

 

20.12.2016 - Science Café - Jak se zrodily planety (a Země)

  • přednášející: doc. Mgr. Miroslav Brož, Ph. D., astronom, Astronomický ústav, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova
  • místo: Pavilon výstavy Accelerating Science (B4), Výstaviště České Budějovice
  • čas: od 17:00 do 19:00
  • Jak z chaosu vzniká řád?  Jak staré je Slunce? Proč je Mars malý? Proč je Jupiter plynným obrem?  Proč Země vznikla později než Jupiter? A jsme si tím vším jisti?

 

 

Prezentující se instituce 

Obohacením již tak zajímavého programu výstavy jsou stánky vybraných institucí, které dávají nahlédnout do své činnosti skrze možnost prohlédnout si nějaký exponát související se zaměřením výstavy. Prezentujícími se institucemi jsou:
 
  • Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích 
  • ​​Mlžná komora Gymnázia Opatov, z. s.
  • ČEZ, a.s. (Jaderná elektrárna Temelín)
  • ​​Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti
  • Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta

 

Tuto výstavu Vám přináší Jihočeský kraj